Příběhy dobré praxe

Příběh paní Martiny

Paní Martina dříve pracovala jako osoba samostatně výdělečně činná. Svou práci měla ráda a byla na ni hrdá – živnost pro ni znamenala soběstačnost i osobní naplnění. Všechno se ale změnilo ve chvíli, kdy její dcera vážně onemocněla. Její zdravotní stav vyžadoval každodenní péči a stálou přítomnost matky. Paní Martina proto musela podnikání přerušit a zůstat doma.

Jak plynuly měsíce, finanční situace rodiny se postupně zhoršovala. Úspory se vyčerpaly a přestaly stačit na pokrytí běžných výdajů na domácnost. Paní Martina se dostala pod velký tlak – věděla, že bude muset znovu najít práci, nejlépe takovou, která jí umožní skloubit péči o dceru s výdělkem.

Začala proto uvažovat o práci v Německu, kam by mohla dojíždět. Sama si však nevěděla rady s tím, jak se v nabídce pracovních pozic zorientovat, které nabídky jsou důvěryhodné a jaké doklady a pojištění bude potřebovat. V této situaci se obrátila na terénní pracovnici organizace Indigo Děčín z. s.

Společně se zaměřily na ověřené nabídky zaměstnání v příhraničí, aby paní Martina mohla dojíždět za prací a zároveň zůstávala v kontaktu s dcerou. Terénní pracovnice jí pomohla připravit potřebné dokumenty, zkontrolovala její životopis a podklady k pracovní smlouvě. Společně také vyhledaly volné pracovní pozice v Německu, které odpovídaly jejím možnostem.

Díky této spolupráci se paní Martině podařilo získat místo uklízečky v mateřské škole v příhraniční oblasti. Má nyní uzavřenou pracovní smlouvu, zajištěné zdravotní pojištění a pravidelný měsíční příjem.

Tato změna jí přinesla nejen finanční jistotu, ale i pocit znovunabyté důstojnosti a sebevědomí. Práce jí umožňuje zůstat nablízku své rodině a zároveň si udržet vlastní nezávislost.

Příběh paní Martiny ukazuje, že i v těžké životní situaci může mít cílená pomoc a správné vedení zásadní dopad na kvalitu života.

Příběh paní Ž.

Paní Ž. je maminka čtyř dětí, z nichž tři jsou školou povinné. Žije se svým manželem, otcem dětí, v bytovém domě na sídlišti. Naše spolupráce s ní není první – v minulosti jsme jí již poskytovali podporu. Tentokrát byla pomoc navázána po případové konferenci, kterou svolal OSPOD. Důvodem byl návrh na nařízení ústavní výchovy dětí, především kvůli nevhodným bytovým podmínkám a časté absenci dětí ve škole.

Pro paní Ž. to bylo velmi těžké období. Po doručení návrhu na ústavní výchovu byla nešťastná, ale zároveň odhodlaná udělat vše pro to, aby děti zůstaly doma. Při pravidelných setkáních s terénními pracovnicemi vznikl mezi nimi důvěrný vztah. Klientka se svěřovala se svými obavami i s tím, co jí dělá starosti.

Za podpory pracovnic nejprve zajistila pro všechny děti preventivní prohlídky u pediatra. Postupně začala s jejich pomocí trénovat komunikační dovednosti a způsoby, jak správně jednat se školou. Brzy pochopila, jak důležitá je školní docházka, a začala školu pravidelně kontaktovat i včas omlouvat nepřítomnost dětí.

Protože jeden ze synů měl výchovné potíže, doporučil OSPOD klientce spolupráci se Střediskem výchovné péče. Zpočátku měla paní Ž. problém hlídat si termíny návštěv a v případě absence se neomlouvala. Terénní pracovnice ji proto na první schůzku osobně doprovodily a společně s ní nacvičovaly pravidelnou docházku i včasné omlouvání. Po několika týdnech už paní Ž. docházela se synem do střediska zodpovědně a bez připomínek.

Velkou změnou v životě rodiny bylo také stěhování. Klientka dostala nabídku přestěhovat se do jiného bytu ve stejném domě. Rodinu však trápila špatná finanční situace. Terénní pracovnice s ní proto opakovaně probíraly hospodaření s penězi a možnosti, jak si příjem alespoň mírně navýšit. Paní Ž. nakonec začala příležitostně pracovat pro Středisko městských služeb, díky čemuž se jí zvýšila dávka hmotné nouze.

Nakonec se podařilo i samotné stěhování. S pomocí Nábytkové banky získala rodina základní vybavení domácnosti a mohla v novém bytě začít znovu. Komunikace s paní Ž. byla po celou dobu bezproblémová – snažila se dodržovat sjednané termíny a spolupracovala aktivně.

Po několika měsících začala být sebevědomější a věřit, že své děti zvládne udržet doma. V květnu 2025, na základě zlepšení celkové situace rodiny, soud návrh na nařízení ústavní výchovy dětí stáhl.

Pro paní Ž. to byla obrovská úleva a důkaz, že její snaha měla smysl.

Tento příběh ukazuje, že i v náročných rodinných situacích lze s odbornou podporou a odhodláním dosáhnout skutečné změny.

Příběh paní J.

Paní J. je 73letá vdova, která žije sama v malém bytě 2+1 na sídlišti v Děčíně. Po smrti manžela se její finanční situace výrazně zhoršila. S malým důchodem sotva pokrývá náklady na bydlení a základní potřeby.

Paní J. má problémy se zrakem, které se v posledních měsících zhoršily natolik, že každodenní činnosti jako čtení dopisů, placení složenek nebo vaření se pro ni staly obtížnými. Lékař jí předepsal nové brýle, které by její vidění výrazně zlepšily, ale jejich cena 5 000 Kč byla pro paní J. nedostupná.

Naše terénní pracovnice, které paní J. pravidelně navštěvují a doprovázejí ji na lékařské prohlídky, si všimly, jak moc tento problém omezuje její samostatnost. Rozhodly se proto založit sbírku prostřednictvím Nadačního fondu Karla Janečka.

Reakce veřejnosti byla překvapivě rychlá. Během měsíce se podařilo vybrat potřebnou částku. Dokonce se vybralo o něco více, takže paní J. mohla získat nejen kvalitní dioptrické brýle, ale pořídit si k nim i pouzdro a zdravotnickou obuv.

"Nemůžu uvěřit, že existují lidé, kterým záleží na staré paní, jako jsem já," řekla dojatá paní J., když si poprvé nasadila nové brýle.

Pro paní J. znamenají nové brýle mnohem více než jen lepší vidění. Znamenají návrat samostatnosti a důstojnosti.

Tento příběh ukazuje, že i zdánlivě malá pomoc může mít obrovský dopad na kvalitu života člověka.

"I malá pomoc může změnit život," říká terénní pracovnice. "Někdy stačí jen pozorně naslouchat potřebám druhých a udělat první krok."

Příběh paní K.

Naše spolupráce s paní K. začala na základě žádosti Magistrátu města Děčín.

Požádali terénní pracovníky INDIGO, z. s. Děčín o pomoc a podporu při nakupování s klientkou s mentálním postižením, která je částečně omezená ve svéprávnosti.

Z počátku to nebylo lehké. I z hlediska financí. Paní K. byla smutná po úmrtí druha a bylo těžké získat si její důvěru. Vzhledem k naší vzájemné dobré komunikaci, kdy jsme si povídali o všem, co jí trápilo i těšilo, se postupně její psychický stav zlepšoval. Začala být i veselá. Na nákupy s námi se těšila. Její důvěru jsme si úspěšně získali.

Při nákupu jsme jí doporučovali levnější potraviny, které díky naší podpoře zvládla rozeznat. Učili jsme ji platit nákupy a přebírat doklady o zaplacení, které si po čase hlídala sama.

Zpočátku nevěděla, co koupit, co jíst. Postupně si ale potraviny začala vybírat a myslela i na drobnou drogerii.

Paní K. dělala velké pokroky v nakupování, časem rozeznala i levnější potravinu. Místo hotových pokrmů, které si kupovala ze začátku, si začala nakupovat potraviny, ze kterých byla schopna si sama uvařit, jako jsou brambory, těstoviny, ohřát sekanou… . Začala si platit nákupy a přebírat s naší podporou doklady o zaplacení nákupu, které musela dokládat své opatrovnici.

Za dobu naší spolupráce jsme zaznamenali výrazný pokrok při nakupování.

I taková pomoc a podpora pro vás nás těší a děláme jí rádi. 

Příběhy paní Jany

Budeme jí říkat Jana. Paní Jana oslovila terénní službu Indigo Děčín z. s. na počátku roku 2024. O naší službě se dozvěděla od známé, která s naší službou již spolupracovala.

Paní Jana procházela těžkým obdobím, kdy se rozcházela se svým partnerem, se kterým má syna a žili společně v jedné domácnosti. Byt, ve kterém společně žili, vlastní partner, který nutil paní Janu, aby se se synem odstěhovala. Na terénní pracovnice se proto obrátila s žádostí o radu, kde by mohla požádat o finanční pomoc na zaplacení kauce a prvního nájmu, pokud se jí podaří byt pomocí inzerátu v co nejkratší době nalézt.

Janina životní situace nebyla v té době vůbec růžová. Byla v evidenci ÚP, neboť musela pečovat o synka, jemuž zdravotní problémy nedovolovaly docházet do mateřské školky. Kromě podpory v nezaměstnanosti neměla nárok na jiné sociální dávky, protože žila v domácnosti s otcem syna, který měl slušný příjem. Ten ale Janě finančně na domácnost a potřeby syna příliš nepřispíval a paní Jana tak neměla finanční prostředky na to, aby se mohla od otce svého syna odstěhovat a osamostatnit se.

Naštěstí se karta začala obracet k lepšímu. Paní Janě se podařilo sehnat si pronájem bytu, o nějž měla zájem. Terénní pracovnice, na které se obrátila, jí poskytly důležité informace potřebné k tomu, aby spolupráce s úřadem práce fungovala tak, jak má, a zvýšily tak šance na úspěch samostatného bydlení. Rovněž ji a informovaly o institucích a možnostech, které může v rámci zákona využít. Šlo zejména o dávku mimořádné okamžité pomoci, o kterou může požádat příslušný úřad práce.

Při návštěvě úřadu práce naše sociální pracovnice paní Janu doprovodily a podpořily při jednání se zaměstnankyní ÚP, která byla velmi vstřícná a nabídla jí možnosti pomoci, které ve své tíživé situaci mohla využít. Do dvou pracovních dnů od podání žádosti dostala paní Jana informaci z ÚP, že finanční prostředky byly odeslány majiteli bytu na bankovní účet.

Hned poté paní Jana mohla podepsat novou nájemní smlouvu, odstěhovala se se synem od svého bývalého partnera do nově pronajatého bytu, kde se začala plně osamostatňovat.

V dubnu téhož roku navštívily terénní pracovnice paní Janu již v novém bydlišti. Jana měla svůj byt vymalovaný, čistý a vybavený dle svého gusta a se synem se cítili oba velmi spokojeně.

Z těchto úspěchů máme vždy velkou radost. Věříme, že naše práce má smysl a jsme tím více odhodláni pomáhat dalším, kteří to potřebují.